HRY S PRSTY

Milí rodičové,

chci se s Vámi podělit o další výbornou věc v komunikaci - hry s prsty . Po nádherném období znakování přicházejí pomalu slova a zde máte návod, jak děti zatáhnout do hry a přitom procvičovat řeč.

(materiál je převzat  z báječné knížky Říkáme si s dětmi, Logopedické hříčky, František Synek - vřele doporučuji)

""Řeč je vrcholná, nejdokonalejší pohybová aktivita člověka. Její utváření je závislé na plynulém rozvoji celkové motoriky, na dobré koordinaci pohybů hlavy, rukou i nohou. Mimořádný význam pro úspěšné rozvíjení jazyka a řeči má obratnost vedoucí ruky, výchovné potlačení - vědomé i nevědomé - prioritní aktivity vedoucí ruky má svůj nepříznivý odraz ve vývoji řeči díděte.

Cesta k ovládnutí řečové funkce je sama o sobě velmi složitá a namáhavá a dosažená artikulační obratnost a pohotovost značně křehká a zranitelná, takže při nerespektování vrozené laterality ruky může snadno dojít k zadržení nebo zablokování řečového vývoje. Často dochází k projevům mutismu, kdy je porušena iniciace řeči, někdy také k vývojové regresi, k ústupu, kdy dokonce i dobře ovládnuté řečové obratnosti na přechodnou dobu - ať už kratší nebo nápadně dlouhou - mizí. v těchto situacích je nebezpečné "napravovat" řeč, nutit dídě do opakování a povídání, pouze hra, rozvíjející hrubou i jemnou motoriku, může vrátit dítěti klid, potřebný k uvolnění a zdokonalování řečové funkce.

Vlastní artikulační ohebnost jazyka je především závislá na úrovni obratnosti vedoucí ruky. Obratnost ruky se ovšem nevytváří izolovaně (odděleně), ale především při spolupráci obou rukou. A právě při hrách s prsty lze velmi dobře odpozorovat, kterou ruku má dítě obratnější a tudíž pravděpodobně vrozeně vedoucí. Pro tvořící se řeč je vynikající posilou, jestliže je doprovázena gestikulací a pohyby, zejména pohyby rukou. Při hrách s prsty se obvykle používá několika říkánek z lidové poezie. Použili jsme některých námětů a sestavili další nové veršovánky, které následují. Doprovodné pohyby, si přirozeně mohou rodiče tvořivě obměňovat podle vlastních zkušeností i podle pohybových možností dítěte.

Veršovánky říká volným tempem zprvu dospělý sám, jestliže jsou děti plně soustředěny na pohyby prstů. Postupně se však spontánně zapojují i do povídání. Zprvu děti dokončují jednotlivé fráze nebo verše, později přidávají další slova, až se nakonec naučí samostatně říkat celou veršovánku. Dospělý by měl zvolňovat tempo povídání a udělat potřebnou větší pauzu pokaždé, kdy dítě projeví snahu opakovat nebo dokončit verš.""