časopis Máma a já - dopis čtenářky/leden 09

Ahoj Mámo, mámy, tátové a těhulky,

moc mě potěšilo zařazení článku o babysigns v listopadovém čísle. Plně s ním souhlasím. Je to něco naprosto skvělého, ale je mnoho lidí v okolí, kteří to nechápou, kroutí hlavou a považují mne za bláznivou novátorku, která znakuje se svým slyšícím dítětem a navíc používá v dnešní době látkové plenky a stále svou 14měsíční holčičku kojí.

O znakování jsem se dozvěděla náhodou. Peněz moc nebylo a já se rozhodovala mezi kurzem plavání a znakováním. Shodou náhod se má holčička osypala a lékařka mi plavání nedoporučila, tak jsem si řekla, že plavat můžeme začít i později a zkusíme znakování, pomůže nám to v komunikaci. Markétce bylo 8,5 měsíce.

V kurzu, který jsem navštívila, jsem se dozvěděla mnoho zajímavého, jelikož naše školitelka aplikovala znakování na všechny své děti. V průběhu krátké a veselé hry jsme se naučili základní slovíčka, která jsem si cestou domů stále opakovala.

Začala jsem dle doporučení s pěti znaky, které jsem při každodenní činnosti Markétce ukazovala. Byla jsem poučená, že na dítě se nesmí spěchat a očekávat výsledky hned. Náš první znak byly hodiny v 10. měsíci. Pak větrák (točil se na stropě) a světlo.   V této fázi jsem začala pomalu přidávat další znaky.

Dnes ve 14 měsících umí dcerka aktivně používat 23 znaků, a dokonce z nich dělá krátké věty, buď ze dvou znaků - pipi letí, vaří papání nebo znak v kombinaci se slovem. V noci, když ji přebalím, odcházím s plenkou si umýt ruce a pak si ji beru k sobě nakojit. Vždy plakala, teď jí ukážu znak pro mytí rukou a je klid. Venku vidí kaluž nebo konev na zalévání květin a znakuje vodu, vidí pouliční lampu, zářivku, žárovku, vypínač a znakuje světlo. Když nesvítí, ukáže světlo a zakroutí hlavinkou. Před měsícem, když už bylo venku šero, rozsvítily se pouliční lampy, svítila okna paneláků a nad námi letělo blikající letadlo. Tak jsem jí ukázala znak pro letadlo a pro světlo a hned se ve změti světel zorientovala a smála se. V MHD, ve vlaku ukazuje lidičky, že mají boty, že čtou knížku ... je to nádhera, umí sotva 7 slov, ale díky znakování už krásně komunikuje s okolím. Je skvělé, že víte, kterou z haldy hraček má na mysli, ne?

A o tom to je. Komunikace bez pláče a vztekání.

Přeji všem, kdo znakují, ať se daří, a těm, kteří přemýšlí .... jděte do toho!

Vaše stálá čtenářka

Jindřiška Bukáčková